Čekat na výsledky je šílený. Ať jsou zdravotní, životní, studijní. Na ty poslední čekám já.
Jsem na konci jedné cesty a dnes se dozvím, jak jsem si šlapala. Tři roky dřiny, odříkání, ale i radostí a těšení.
Na starý kolena jsem se vrátila do školních lavic. Dělat ve čtyřiceti maturitu - žádná procházka růžovou alejí. Často jsem si vzpomněla na mamky slova: "až budeš starší, budeš si řikat, že já blbá se neučila". V tu chvíli jsem zvedala oči v sloup a myslela si své. Ale jak se říká, maminky maj vždycky pravdu...
A dnes je den D. Vím, že výsledky z matiky jsou těsný. Až do poslední chvíle nemám jistotu, jestli jsem to zvládla nebo ne. Bojim se otevřít email a ...
PS: Snad Vám nevadí nespisovná čeština, přijde mi to upřímnější, bližší.
PS 2: Zapomněla jsem říct, že maturitu jsem dělala loni. Vše, krom matiky jsem zvládla a matika byla už poslední, třetí pokus. Takže jestli jsem jí neudělala, je na konci té dlouhé cesty slepá ulice.
Hezký den,
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za zhlédnutí článku i za případný komentář.